Ochrana práv a majetku v nájemních smlouvách. Často se setkáváme s protizákonnými ujednáními ve smlouvách, která mohou způsobit problémy oběma stranám.
Co tedy může pronajímatel zakázat v bytě a jak na to?
Jedním z typických příkladů je zákaz chovu domácích mazlíčků v bytě. Nebojte, i na toto zákon stanoví jasná pravidla týkající se práv nájemců. Znečištění bytu cigaretovým kouřem nebo poškození vybavení domácími mazlíčky představuje noční můru pro mnoho pronajímatelů. Jak můžete řešit tyto situace? Podívejme se na to, co stanoví zákon a jak můžete jako pronajímatel ochránit svůj majetek.
Podle občanského zákoníku má nájemce právo chovat v bytě zvířata, pokud tím nepřináší nepřiměřené obtíže ostatním obyvatelům domu. Toto ustanovení nelze smluvně odchýlit, a proto je zákaz chovu domácích mazlíčků v nájemní smlouvě neplatný a právně nevymahatelný! Pronajímatelé mohou zakázat chov domácích mazlíčků pouze tehdy, pokud je toto omezení odůvodněné a přiměřené. Na druhé straně lze na nájemci vyžadovat povinnost oznámit chov zvířete. Co říká zákon o domácích mazlíčcích:
„Občanský zákoník (§ 2258) stanoví, že nájemce má právo chovat v bytě zvířata, pokud jejich chov nepřináší pronajímateli nebo ostatním obyvatelům domu nepřiměřené obtíže. Pokud ale chov zvířete zvyšuje náklady na údržbu společných částí domu, musí je nájemce nahradit pronajímateli.“ (Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, 2012)
Pokud pronajímatel preferuje nekuřáky, může kouření v bytě zakázat, v zákoně toto není upraveno. Obecně bývá zákaz kouření i ve společných částech domu kvůli požárním předpisům. Toto může být stanoveno i v pro obyvatele domu závazném domovním řádu. Dále je tu také sousedské právo omezuje činnosti v bytě, které by mohly obtěžovat nebo ohrožovat ostatní obyvatele domu. I když má nájemce právo na zvíře nebo kouření, musí respektovat práva ostatních.
Dalšími protizákonnými ustanoveními jsou například zákazy přivádění návštěv do bytu nebo povinnost ohlašovat návštěvy. Tyto zákazy jsou nepřiměřené a nebude k nim přihlíženo, ačkoliv se mohou ve smlouvě vyskytnout. Pronajímatel může mít zájem na omezení počtu návštěv v bytě, ale takové omezení by mělo být rozumné a neomezovat právo nájemce na soukromí a společenský život.
Častým nedorozuměním je i zákaz přihlášení trvalého pobytu v pronajatém bytě. Podle zákona nájemce nepotřebuje souhlas pronajímatele k přihlášení trvalého pobytu, pouze nájemní smlouvu. Pokud však jde o podnájem, souhlas pronajímatele se vyžaduje.
Pronajímatelé mají právo stanovit určitá pravidla pro svůj majetek, ale všechna pravidla by se měla pohybovat v mezích zákona. V případě nejistoty je vždy dobré poradit se s právním expertem nebo realitním agentem.
